Zajisté si pamatujete naší klubovou kobylku Chiku. Kobylku, kterou jsme objevili v létě roku 2006 v zuboženém stavu ve španělské Marbelle a kterou jsme s láskou opečovávali až do její smrti na podzim roku 2008. V duchu jejího odkazu jsme krátce po její smrti adoptovali novou klubovou kobylku – Gipsy, která žije v České republice v útulku Bianka a na kterou přispíváš korunou z každého balíčku.
S láskou vzpomínáme
Krátké video s příběhem si můžete prohlídnout zde.
dobrý den, na Chicu budu velmi vzpomínat. podle vyprávění to byla výborná kobylka. taky mám valáška a nedovedu si představit ho ztratit.
přeji krásný den . jak už předemnou napsal jindra na chicu budeme vzpomínat všichni .je smutné že zemřela ,ale boužel takoví je osud.ani osud mého nádherného hřebce nedopadl vůbec dobře.přet třemi dny náhle zemřel .veterinář řekl že umřel na rakovinu.hrozně jsem to oplakala a ještě teď mam slzi na krajíčku.na zaver bich chtěla říct:vašte si každé chvilky se svím koněm a pečujte o něj s láskou .pozdrav s mokrýma očima
Alespoň Chica si poslední chvíle života užila s lidmi kteří ji milovaly, a milovat navždy budou… =)=(
Nikdo na ni nezapomene.Byla to…taková hrdinka!
Ze začátku trpěla,ale zemřela šťastně.Byla u lidí které měla rády a milovala je.
I kdyz jsem jí nemohla nikdy vidět byla úžáasná. Nakonec to ale dopadlo dobre a já jsem moc ráda že si poslední chvíle života užila. Budu vzpomínat P.S. Lidé a zvířata tu nebudou věčně a tak si užijte všechny chvíle s nimi protože pak už může být pozdě.
Já mám o tom ten film:
Cesta kobylky Chiky
Mimochodem byla to chudinka
NEZAPOMENU!!!
nikdy nezapomenu!!
Nezapomenu nikdy v životě
Byla to hrdina udržela všechen ten tlak navždy zesnula ale je stále přikována těmy nejsilnějšímy řetězi v našich srdcích kde bude podéle své smrti zemřela žalem ale byla utopena v lásce kterou jsme všichni po troškách dávali žila s námy 2 roky a mě to připadá jako tísíc let měla si odpočinout od té lásky kterou jsme všichni sdíleli, ale jednou za milión let a století se za námi vrátí a my ji dáme tu nejlepší mrkev kterou společně vyrobíme na opravdové sbohem si počkáme až i my jí navštívýme v koňském neby kde bude bezvládně ležet a my jí podáme tu mrkev a ona se navždy vrátí do našich srdcí kde stráví zbytek svého těžkého života sbohem Chico