Když mluvím, a obzvlášť když se do toho zaberu, vždycky divoce gestikuluju rukama. A jednou se stalo, že jsme si s kamarádkou povídaly ve stáji a já se kvůli něčemu zrovna rozpálila. Právě jsem z boxu vykydala mokré seno a ještě jsem lopatu nepoložila. „To se ale děsně pleteš!“ vykřikla jsem a máchla lopatou za sebe. Ta se zarazila o něco měkkého a já podle hlasitého výkřiku poznala, že mokré seno to není… Rychle jsem se otočila a – POMOC! Za mnou stála moje trenérka a držela se za stehno, ze kterého jí crčela krev. Když řeknu, že byla vzteky bez sebe, sotva to tu situaci vystihne. Ječela jako pominutá – naštěstí se ale ukázalo, že není vážně zraněná, rána byla jen povrchová. Stejně ale musela do nemocnice, kde jí dali injekci proti tetanu. A mně ještě týden zvonilo v uších po tom jejím ,napomenutí‘! Ale chápu, že jsem si to zasloužila, protože to mohlo dopadnout ještě mnohem hůř. A od té doby si dávám vždycky pozor, abych měla prázdné ruce, když se pouštím do plamenné debaty!
Zdraví Eliška z Příbrami
Tak to je teda dobrý. Jak jsi dokázala zůstat v tý jízdárně? mě by okamžitě vyrazili.
Chudák
já to chápu ale jako omylem to s tou lopatou, taky si myslim že by z toho žádnej velkej průšvih nebyl 
tohle se přece může stát každýmu
ahoj
Ještě že jsi nedržela v ruce granát
Máš si dávat pozor
lol to hned vybuchla
Já by hned všeho nechala a pelášila pryč.
chudák trenérka auvík to asi muselo bolet
eli tobě by do ruky neměli dávat těžké předměty…
Chudák!
tos tam ještě zůstala????
teda to je bomba !!! ja do klubu chodim jen kratce ale uz vim na co si dam pozor
Já myslela, že lopaty nejsou ostré.
Ja bych se v ty staji uz neukazala
mimochodem hledam kamosku na dopisovani emailem je mi 12 a bydlim v brne piste na dominika.stefkova@seznam.cz