Moje kamarádky už mě znají a vědí, že jsem někdy pěkně zbrklá. Nejhorší chvilka, kterou jsem kvůli tomu dosud zažila, se stala, když jsem jednu novou holku provázela po stájích. Naši jezdečtí instruktoři používají svoji kancelář zároveň jako šatnu, a z toho důvodu nám neustále připomínají, že musíme pokaždé zaklepat, než vstoupíme.
Ale já na to ten den prostě zapomněla… „A tady je kancelář!“ řekla jsem a rychlým pohybem rozrazila dveře. A ty narazily na něco těžkého a měkkého a já uslyšela hlasitý řev. Na ten pohled nikdy nezapomenu – za dveřmi na zemi se válel nejstarší a nejpřísnější trenér z našeho jezdeckého střediska a na sobě měl jenom černé ponožky a trenýrky s křiklavým vzorem!
S novou kámoškou jsme z kanceláře vyrazily jako namydlený blesk a až v bezpečné vzdálenosti jsme obě vyprskly smíchy. Měly jsme ale štěstí, protože trenér byl tak vyvedený z míry, že se na ty dvě vetřelkyně nestihl pořádně podívat!
Martina, Písek
máš štěstí!!
To jeteda mazec
To je prča
Tak to je drsné, no..
D
HUSTÝÝÝÝÝÝÝÝÝÝ MNO ALE MÁŠ STĚSTÍ ŽE NA TO NEPŘIŠEL
:->)
To je prča.
já bych vyprskla už v tý ,,šatně“
No to máš teda velké štěstí že nezjistil kdo to je
DDD
No, máte s kámoškou kliku
Ale hele, alespoň máte na co vzpomínat. 
tak too jsi měla štěsttí
Tak tohle je hustý! Měli jste fakt štěstí, že si nestačil všimnout, kdo to byl!
Aspoň máš na něj vtipnou vzpomínku!!!!
cssssss…. tak ten tvuj prusvih……
ja se snad smichy :! csss….. 
chtela bych se s tebou seznamit :O
Štěstí.